Politická nespolehlivost odsoudila vynikajícího chirurga Dr. Karla Fortýna k práci v neklidném pohraničí. V roce 1957 operoval v Sokolově průstřel žaludku a objevil, že postřelený má břišní dutinu zcela vyplněnou nádory. Nebylo možné je odstranit. A protože krvácely, nezbylo mu nic jiného, než podvázat přívod krve od nádorů a nechat je v těle. Ačkoli udělal maximum, život pacient odhadoval na hodiny.
Ale stalo se něco nečekaného. Pacient nejenom že nezemřel, ale po několika dnech se jeho stav dramaticky zlepšil. Rakovina z těla zmizela a pacient se uzdravil. Žil více než 10 let a zemřel z úplně jiného důvodu. To probudilo Fortýnovu zvědavost a nadšení. Intenzivně studoval a cítil potřebu pokračovat a odhalit pravdu. Objevenou metodu nazval devitalizace.
V roce 1971 se stává externím spolupracovníkem v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd. Se svým vědeckým týmem experimentálně prověřuje svou metodu, operuje stovky zvířat a nade vší pochybnost dokazuje její úspěšnost. Posílají své výsledky na onkologii do Brna. Nikdo se ani neozve. Totální nezájem. Vyzbrojen zkušenostmi pomáhá asi 20-ti lidem s rakovinou, protože mu je líto nechat je umřít v nelidských bolestech. Nezveřejňuje to, bojí se perzekucí…
Všech jeho 20 pacientů se do jednoho uzdravilo. Doktor se marně roky snaží popularizovat svůj objev. Snaží se výsledky svého objevu publikovat doma i v zahraničí, ale popisovat výsměch a nařčení ze šarlatánství, kterého se mu dostávalo, by samo o sobě vydalo na samostatnou knížku.
Využije proto příležitost a svěřuje vše zvídavému režisérovi z televize. A tak se o této metodě dozvídá 6. 9. 2000 celý český národ. Informace okamžitě vzbuzuje rozruch, avšak na režiséra se obořuje ministerstvo zdravotnictví, jak si mohl dovolit zveřejnit tuto reportáž.
Dr. Fortýn zatím analyzuje chemické procesy v těle. Likvidace odumírajících buněk v nádoru aktivuje imunitní systém, který se naučí maligní buňky rozeznávat a pak je schopen zlikvidovat i další nádory a metastázy v těle. Podmínkou úspěšnosti je dobře fungující imunitní systém. Nádor je nutné podvázat z obou stran, aby nemohl vysílat tělu klamné signály.
Lékaři se snaží objev Dr. Fortýna zesměšnit a odmítají ho, nechtějí jej ani prozkoumat ani ho ověřit. Argumenty jsou ubohé a směšné. Pobouření a tlak veřejnosti v té době sílí.
Dr. Fortýn začíná dostávat výhružné dopisy a telefonáty, aby výzkumů s devitalizací zanechal. Nic si z nich nedělá a pokračuje dále. Na Silvestra r. 2000 telefonuje s manželkou a říká, že jedl klobásu, ale že měla divnou chuť. 1. ledna má velké střevní problémy, které se stupňují. 4. ledna pro něj přijíždí jeho spolupracovníci, aby ho odvezli do nemocnice, avšak po cestě k autu se zhroutí a umírá. Oficiální zpráva říká, že na plicní embolii. Tlak veřejnosti však pokračuje. Tragikomicky působí vyjádření předsedy Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, Prof. MUDr. Jana Dvořáčka, který odmítá klinické pokusy s argumentem: „Pokusy na lidech dělal prý naposledy doktor Mengele“.
Požívání této metody je nakonec doktorům celoplošně zakázáno pod pohrůžkou odebrání doktorské licence. Spolupracovníci Dr. Fortýna jsou předvoláni před mocné a je jim zakázáno o devitalizaci poskytovat jakékoli informace.
https://celostnivzdelavani.cz/karel-fortyn
,,,sláskou a úsměvem…
