Velké tajemství

Aura brýle 

Dikyanin barvivo umožňuje vidět duchy. Barvivo Dikyanin je nelegální. Je to proto, že se kdysi používaly k výrobě brýlí, které ukazovaly na onen svět… jakmile aplikujete barvivo Dikyanin mezi dvě brýlové čočky, vyvinuly se takto vyvinuté čočky s neuvěřitelnou vlastností:

Můžete se s nimi dívat na onen svět, vidět Aury lidí, rozpoznávat duchy a jiné bytosti, které se pohybují na vyšší frekvenční úrovni, než je fyzická realita. Dikyanin není droga, je to chemická látka, která umožňuje nahlédnout do astrálních světů.

Je však velmi obtížné získat Dikyanin, protože byl zakázán. Walter John Kilner se narodil 23.května 1847 v Bury St. Kilner se začal zajímat o lidskou auru, zářící oblast, která obklopuje všechny živé bytosti a je viditelná citlivým lidem.

Baron Georg von Reichenbach (1772-1826), německý výrobce astronomických přístrojů, tvrdil, že dokáže vidět póly magnetů a lidské ruce. To fascinovalo Kilnera a v roce 1908 začal experimentovat, aby zjistil, zda by mohl vytvořit deštník, který by, pokud by se podíval skrz něj, odhalil auru necitlivému oku. Do roku 1911 vyvinul systém, který používal zředěný roztok barviva zvaného Dikyanin, Produkt uhelného dehtu.

Další metodou, kterou zpočátku zkoušel, bylo nejprve podívat se na jasné světlo přes silný alkoholický roztok a pak se podívat na subjekt. To se však ukázalo jako velmi nebezpečné a způsobilo poškození očí. Kilner nakonec zdokonalil svou metodu Dikyaninu a vytvořil to, co se stalo známým jako „Kilner Screen“.

Publikoval své výsledky v „The Human Atmosphere“ v roce 1911. v jeho metodě se vědci podívali na pokusnou osobu přes deštník za denního světla, kde byl Dikyanin obsažen ve dvou hermeticky uzavřených skleněných kouskách. Subjekt byl nahá osoba stojící na tmavém pozadí.

Tímto způsobem bylo možné vidět tři různá vysílání.

První byla tmavá a bezbarvá a nesahala dále než zlomek palce nad tělem.

Druhá se táhla přes první asi tři palce.

Třetí poslední byla nejméně jedna noha dlouhá.

První Aura byla éterická Dvojka, druhá vnitřní Aura a poslední vnější.

Bylo zjištěno, že nemoc ovlivňuje barvu a velikost aury, přičemž duševní úpadek vedl ke snížení velikosti a blížící se smrt způsobila, že Aura se zmenšila téměř na nic.

Kilnerova kniha byla první, která zkoumala lidskou auru jako vědecký fakt, a ne jako pochybný psychologický jev. Později se pokusili vytvořit z deštníku praktičtější předmět, něco jako brýle. Dnes se jim říká Auric Google nebo Aurenbirle.

Auric Google-Aurické Brýle

Aurické brýle s Dikyaninem totiž filtrují bílé světlo z bílého světelného spektra. Když Kilner zveřejnil tento geniální objev a nabídl ho ke koupi, vláda Spojených států okamžitě zasáhla a požadovala okamžitý zákaz používání těchto brýlí a barviva Dikyaninu.

Jen velmi málo lidí bylo v té době schopno získat takové brýle, než byly zakázány. Vláda USA okamžitě najala interního chemika, aby se postaral o všechny zdroje dodávek související s Dikyaninem. Ten zjistil, že společnost, která barvivo vyráběla, vydala speciální kód pro své chemiky.

Tento kód jim dokonce umožnil koupit LSD, Heroin a Kokain, kolik požadovali. Ale chemici už neměli ani oprávnění kupovat Dikyanin. Proto bylo zřejmé, že Dikyanin byl klasifikován jako „nebezpečnější“ než jakákoli droga.

George Andrews a Valdamar Valerian Spisovatel a badatel George Andrews, známý svou knihou „mimozemští přátelé a nepřátelé“, citoval ve své knize ruského badatele jménem Valdamar Valerian s následujícím textem:

„jeden můj přítel a čtyři jeho přátelé před rokem nebo dvěma experimentovali s krystalickými strukturami a přišli na to, jak je řezat podél určitých rovin, aby skutečně viděli auru nebo energetické pole kolem lidí.

Tehdy zjistili, že ne všichni lidé jsou „lidé“, nebo lidé, za které je považovali.

Zdá se, že někteří E.T. humanoidi mají tmavě modrou, vejčitou auru.” Velmi zajímavý postřeh, který zde Valerian učinil, že někteří lidé neměli lidskou auru a zřejmě se jen za Lidi převlékali. Bohužel se to dá zviditelnit pomocí Aurických brýlí. Je také zajímavé zmínit, že takové znalosti byly intuitivně zpracovány v některých filmech, jako například „oni žijí“ nebo „Valerian“, Sci-Fi, ve kterém bylo možné pomocí určitých brýlí vnímat intergalaktický trh a jeho návštěvníky.

Vtipné je, že název filmu „Valerian“ je také příjmením ruského badatele. Nápadná synchronicita, při které by bylo možné zvážit, zda Scénárista filmu chtěl poskytnout skrytou stopu. No, to může být přitažené za vlasy, ale dalším vodítkem ve filmu „Valerian“ byly namodralé koule, které byly v něm velmi žádoucí a obchodovaly se na tomto trhu.

Kupodivu je Dikyanin také namodralý. Spousta falešných brýlí na internetu. Dále je možné popsat detailní popisy lidské aury. Poté, co byly tyto brýle zakázány, existovala velmi zmenšená verze těchto brýlí, které jsou ještě dnes k dispozici na internetu, ale mají sotva nějaký efekt, resp. s nimi lze stěží vnímat něco, co se obvykle vymyká trojrozměrné úrovni. Tyto falešné brýle pravděpodobně slouží spíše k tomu, aby kupující měl pocit, že s nimi vidí lépe aury.

Spectauranin je Dikyanin .V prvním vydání své knihy „jak zviditelnit lidskou atmosféru nebo auru pomocí chemických deštníků“ Walter Kilner napsal: „několik přátel, kteří důkladně studovali tuto látku, nám poradilo, abychom zveřejnili pravý název barviva, které používáme.

Také jsme si to přáli, ale teď už je bohužel příliš pozdě, protože označení „Spectauranine“ bylo roztroušeno po celé knize a kniha je již v tiskárně. Skutečné označení tohoto barviva je Dikyanin.

Modré barvivo uvedené v knize je roztok Dikyaninu. Červené barvivo obsahuje karmín. Tyto čtyři sklenice, dva barevné tógy na sklenici, jsou potřebné pouze pro pozorování aury.„Dicyanin však vyráběly již v minulém století německé firmy, např. firma „Meister Lucius und Brning„, která vyráběla také senzibilizátory barviv pro fotografické desky.

Redakce webové stránky „živá etika ve světě„ prozkoumala archivy německých knihoven a našla látky popisující výrobu Dicyaninu. V tomto článku jsou uvedeny vlastnosti a Technologie výroby Dicyaninu s nadějí, že budou nalezeni lidé s Výzkumným duchem, kteří by mohli vyrábět

Dicyaninové sklenice.

Proč byl dikyanin zakázán? Dikanyn není toxický, není drogou ani jinak nebezpečným, ale přesto je nelegální, protože nabízí možnost nahlédnout do světa, který je nám skrytý, do světa, který leží za světem fyzických zážitků. Tento svět se také nazývá za ním nebo je označován jako úroveň 4D.

To by lidem dokázalo, že existuje posmrtný život a že existuje další život po smrti. Navíc se zdá, že s opravdovými Aurickými brýlemi můžete vnímat i maskované lidi, kteří ve skutečnosti nejsou vůbec lidmi.

Důkaz existence takových bytostí by vyvolal rozruch lidstva. Kvůli zákazu Dikyaninu se o něm téměř neinformovalo a tak upadl v zapomnění. Je dobře známo, že lidské oko vnímá jen zlomek světelného spektra. Není divu, že mimo fyzické vnímání mohou existovat i jiné frekvence a jiné světy, které člověk jednoduše nemůže zaregistrovat, protože jeho fyzické smysly jsou tak omezené.

Ein Erlebnisbericht aus dem Vietnamkrieg 

Ein Zugführer und Offizier aus Vietnam berichtete, dass er für seine Einsätze ein experimentelles Gerät einsetzen sollte, das so ähnlich aufgebaut war wie ein Nachtsichtgerät. Doch durch dieses Glas sah man nicht Grün, wie bei einem herkömmlichen Nachtsichtgerät, sondern es zeigte eine andersartige Umgebung, wenn man hindurch schaute. Man sah die Umgebung in Rot, aber nicht das Rot eines Infrarotgeräts, sondern eine andersartige Farbe.

Dabei zeigten sich Effekte bei Objekten und Menschen, die bei dem Offizier für Verwirrung sorgte. Auch ein Pilot nutzte dieses experimentelle Sichtgerät und war sichtlich desorientiert. Plötzlich begann er auf Wesen zu schießen, da man mit bloßem Auge nicht sehen konnte. Er war überzeugt, dass sich dort menschenähnliche Wesen befunden hatten und auf ihn bedrohlich erschienen waren.

In einer späteren Befragung erklärte der Pilot, er habe zudem fliegende Dämonenwesen wahrgenommen, die den Hubschrauber angreifen wollten. Sie sollen große Klauen und Flügel besessen haben.

Aura-Brille kaufen?

Wo kauft man Auric Googles? Wie bereits erwähnt, gibt es einige Anbieter solcher Brillen, die jedoch nicht das Original darstellen. Sie werden dann oft Trainingsbrillen genannt, sozusagen eine sehr leichte Vorstufe der originalen Aurabrille. Diese wird mitunter in Russland angeboten, wo man sie für ca. 69 Euro erwerben kann. Laut einigen Nutzern dieser “Trainingsbrillen” kann man etwas wahrnehmen, das an eine Aura erinnert. Unsichtbare Wesenheiten, das Jenseits oder astrale Wesen wurden damit noch nicht wahrgenommen.

Von der kaiserlichen Akademie für Wissenschaften in Berlin 

Weitere Hinweise finden sich im Sitzungsbericht der kaiserlichen Akademie für Wissenschaften in Wien:

“Die Dicyanine sind grünlichblaue Farbstoffe, die dem Bromsilber eine außerordentlich weit ins Rot reichende Empfindlichkeit verleihen. Die Sensibilisierung geht weiter ins Rot als bei irgendeinem anderen Sensibilisierungsfarbstoff. Deshalb sind diese Farbstoffe namentlich für wissenschaftliche Spektralaufnahmen und für alle Aufnahmen unentbehrlich, bei denen eine Empfindlichkeit für die am wenigsten brechbaren Strahlen des Spektrums erforderlich ist. Beim Dicyanin A reicht die Absorption noch etwas weiter ins Rot als beim Dicyanin.” (Siehe Eders Jahrbuch 19, S. 189; ferner J. M. Eder: Über farbempfindliche Platten zur Spektrumfotografie im Infrarot, Rot Gelb und Grün.)

“Die Empfindlichkeit der mit Dicyanin präparierten Gelatinetrockenplatten ist allerdings nicht sehr groß, sodaß für die allgemeinen Zwecke der Dreifarbenphotographie das Pinachrom oder das Pinacyanol vorzuziehen sind. Für Grün sensibilisiert das Dicyanin nicht; die Platten können daher ohne Gefahr bei dunkelgrünem Licht von der Nuance der F‑Linie verarbeitet werden.” Gebrauchsanweisung für Dicyanin “Zum Gebrauch löst man 0,1 g Dicyanin oder Dicyanin A in 100 ccm Alkohol und hebt diese nur wenige Wochen haltbare Lösung (l :1000) im Dunkeln auf. Es empfiehlt sich möglichst, eine frisch angesetzte Lösung zu verwenden. Will man Trockenplatten sensibilisieren, so badet man etwa 3 Minuten in 200 ccm Wasser 4 ccm Dicyaninlösung (l : 1000) wäscht 2–3 Minuten in Wasser und trocknet.

Man kann das Wäschen der Platten umgehen und gleichzeitig ein schnelleres Trocknen erzielen, wenn man die Platten in einem alkoholhaltigen Bade sensibilisiert. Die betreffende Vorschrift lautet: 500 ccm dest. Wasser, 250 ccm Alkohol (man kann auch denaturierten Alkohol verwenden), 12 ccm Dicyaninlösung 1:1000, 3–4 Minuten baden, nicht waschen. Das Bad ist im Dunkeln einige Zeit haltbar; in dem angegebenen Quantum können ca. 3 Dutzend 9×12 Platten gebadet werden; danach ist es mit etwas Dicyaninlösung zu verstärken. Aus den Sitzungsberichten der Akademie der Wissenschaften in Wien. Mathem. naturwissenschaftlicher Klasse; Abteilung IIa, Bd. 124; 3. und 4. Heft. Mit Genehmigung des Verfassers.

J. M. Eder: “Zur Trennung werden die fein zerriebenen Kriställchen zunächst drei- bis viermal mit je 300 ccm Wasser ausgekocht. Man erhält dabei eine tiefviolette Brühe, aus welcher sich beim Erkalten Pseudodizyanin neben sehr wenig Dizyanin abscheidet. Die beiden im kalten Wasser fast unlöslichen Farbstoffe adsorbieren sich gegenseitig trotz verschiedener Löslichkeit sehr stark, so daß ihre Trennung in Form der Jodide sehr mühsam ist. Das Farbstoffgemenge wird zweimal mit größeren Mengen 90 proz. Alkohol umgekocht. Hierbei geht das meiste Pseudodizyauinjodid neben wenig Dizyaninjodid, das sich beim Erkalten des Alkohols meist wieder abscheidet, in Lösung. Durch Eindampfen der Mutterlauge gewinnt man das Pseudodizyaninjodid, das durch mehrmaliges Umkristallisieren aus Sprit rein wird.

Das beim Auskochen mit Alkohol zurückbleibende, vereinigt mit dem aus der Spritlösung beim Erkalten abgeschiedene Dizyaninjodid ist aber noch nicht frei vom Pseudodizyanin. Es wird mehrere Male aus heißem Pyridin umkristallisiert, worin es ebenfalls viel schwerer löslich als das Pseudoprodukt ist und so zuletzt nahezu spektralrein in schönen grünen Nadeln erhalten, die mit Alkohol gewaschen werden. Leichter sind die beiden Farbstoffe als Bromide zu trennen, die aus der Suspension des rohen Jodids in 50 proz. Alkohol durch Kochen mit Bromsilber gewonnen werden. Das zurückbleibende Jodsilber wird noch mehrere Male mit Alkohol ausgekocht.

Der Alkohol läßt beim Einengen zuerst das Dizyaninbromid und nachher das Pseudodizyaninbromid ausfallen. Das Dizyaninbromid wird noch wiederholt aus Alkohol umkristallisiert. Für die Darstellung des kohlenstoffärmeren Dizyanins aus 2,4‑Dimethylchinolin besteht eine neuere Vorschrift von Mills und Odams [25]: Eine Lösung von 2,4‑Dimethylchinolinäthyljodid (9,39 g) in 10 ccm Methylalkohol wird abkühlen gelassen, bis sich das Salz auszuscheiden beginnt. Eine Lösung von Natriummethylat, die aus 0,345 g Natrium und 30 ccm Methylalkohol bereitet ist, wird nach und nach zugefügt und das Gemisch der Luft, ausgesetzt. Es wird tiefblau, und das Dizyanin kristallisiert aus.

Es wird nach 36 Stunden abfiltriert und dreimal aus Methylalkohol umkristallisiert. Eigenschaften: Das Dizyaninjodid aus 2,4‑Dimethyl-chinolin [25] bildet Kristalle, die, in großer Menge betrachtet, olivgrün sind und einen goldenen Schimmer zeigen. Sie verlieren bei 110° und 15 mm Druck ihren Gehalt an Kristallmethylalkohol und schmelzen bei 244–252°.

Das Spektrum zeigt ein primäres Absorptionsmaximum bei 655,5 Mikrometer und ein sekundäres bei 603,5 Mikrometer. Es stimmt gut mit dem Spektrum des einfacheren Homologen, des Farbstoffes aus Lepidinjodäthylat und Chinaldinjodäthylat überein: Das Spektrum dieses Farbstoffes hat das primäre Maximum bei 675 Mikrometer, das sekundäre bei 606,5 Mikrometer und ein schwaches tertiäres bei 562,4 Mikrometer. Es unterscheidet sich von dem des isomeren Pinazyanols durch größere Intensität und geringere Breite des primären Maximums, geringere Intensität des sekundären Maximums und einem nur angedeuteten tertiären Maximum.

Das Bromid [7] des Farbstoffes aus 2,4‑Dimethylchinolin kristallisiert aus Alkohol in messinggelben, glänzenden Blättchen, die bei 656 Mikrometer stark, bei 606 Mikrometer schwach absorbieren. Das entsprechende Pseudodizyaninjodid [7] wird aus Alkohol in grünlich-bronzefarbenen Blättchen erhalten und zeigt als Pikrat den starken Absorptionsstreifen bei 666 Mikrometer, den schwachen bei 559 Mikrometer. Das 2,4,6‑Trimethylchinolin bildet ein Dizyanin [7], dessen Jodid als schöne grüne Nadeln (aus Pyridin), dessen Bromid als schöne lichtgrüne Nadeln (aus Alkohol) beschrieben werden. Das entsprechende Pseudodizyaninjodid [7] wird aus Alkohol in schönen, mattgrün glänzenden Prismen erhalten, die in Methylalkohol, Äthylalkohol und Aceton mit rein blauer Farbe löslich sind. Die Absorptionsstreifen des Pikrates liegen bei 611 und 565 Mikrometer.

Das Dizyanin ist von E. König und Philips [19] entdeckt worden. Es liefert mit Alkohol eine schmutzig blaue, mit Wasser eine schmutzig rote Lösung [5]. Der Farbenunterschied erklärt sich, ebenso wie beim Pinazyanol, durch ein verschieden starkes Hervortreten der zwei Absorptionsbanden. Die Dizyanine (Dizyanin und das sogleich zu besprechende Dizyanin A), sind grünlich blaue Farbstoffe, die dem Bromsilber eine außerordentlich weit ins Rot reichende Empfindlichkeit verleihen. Die Sensibilisierung geht weiter ins Rot als bei den bis zu ihrer Auffindung bekannt gewesenen Sensibilisierungsfarbstoffen [19, 28]. Deshalb sind diese Farbstoffe namentlich für wissenschaftliche Spektralaufnahmen und für alle Aufnahmen unentbehrlich, bei denen eine Empfindlichkeit für die am wenigsten brechbaren Strahlen des Spektrums erforderlich ist.

Die Empfindlichkeit der mit Dizyanin präparierten Gelatinetrockenplatten ist allerdings nicht sehr groß , so daß für die allgemeinen Zwecke der Dreifarbenphotographie das Pinachrom oder das Pinazyanol Abzuziehen sind. Im Grün sensibilisiert das Dizyanin nicht; die Platten können daher ohne Gefahr bei dunkelgrünem Licht von der Nuance der F‑Linie verarbeitet werden.

https://www.matrixblogger.de/das-geheimnis-dicyanin-farbstoff-geister-auric/

…s láskou a úsměvem…