Vývojový kvocient (EQ); Výraz zavedený W. Sternem pro vztah mezi intelektuálním věkem (IA) nebo vývojovým věkem (EA) a věkem (LA):
Přísně vzato, historie IQ začala v roce 1905, kdy si francouzský psycholog Alfred Binet položil otázku: V jakém věku by děti měly začít chodit do školy? Pro své testy si vybral různé úlohy a nechal je řešit děti různého věku. Při tom zjišťoval, které problémy většina čtyřletých, šestiletých i desetiletých zvládne vyřešit a které ne. Na základě svých výsledků pak rozdělil duševní výkonnost člověka do tzv. „inteligenčního věku“.
Pokud čtyřleté dítě dokázalo vyřešit všechny věkově přiměřené úkoly, odpovídalo to jeho inteligenčnímu věku. Pokud je nedokázal úplně vyřešit, byl méně inteligentní než průměr v jeho věkové skupině. Pokud uměl řešit úkoly pro pětileté nebo šestileté děti, byl považován za inteligentnějšího. Toto rozdělení na inteligenční věk od Alfreda Bineta je považováno za první pozoruhodný inteligenční test a předchůdce takzvaného inteligenčního kvocientu.
Byl to německý psycholog William Stern, kdo se v roce 1912 konečně ujal tohoto věku inteligence a dal ho do vztahu k věku člověka. K tomu jednoduše vydělil věk inteligence věkem člověka. Čtyřleté dítě, které umí řešit i úlohy šestiletého dítěte, odpovídá Simonově a Binetově věkovému kvocientu 1,5. Americkému psychologovi Lewisovi M. Termanovi však tato desetinná čísla připadala znepokojivá a jednoduše vynásobil tento Simonův a Binetův věkový kvocient číslem 100.
Zrodil se moderní inteligenční kvocient:
Unser beispielhafter Vierjähriger mit dem Intelligenzalter eines Sechsjährigen verfügt demnach über einen Intelligenzquotienten von 150 – und gilt damit als extrem hochintelligent. Mit einem IQ von 100 entsprichst du dank dieser Formel der Norm.
Gemeinhin gilt laut Gabler Wirtschaftslexikon deshalb folgende Klassifizierung:
Aby se předešlo deformacím souvisejícím s věkem, protože inteligenční věk se ve srovnání s věkem zvyšuje stále pomaleji, byl tento IQ test standardizován pro různé věkové skupiny v roce 1937. Tento standardizovaný test pro měření inteligenčního kvocientu se používá dodnes a nazývá se Stanford-Binetův test.
Jak smysluplný je takový test inteligence?
Testy inteligence jsou opakovaně kritizovány. Jsou prý málo smysluplné a měří jen určité schopnosti člověka. Člověk, který je dobrý v matematice, ale má nízkou emoční inteligenci, nemusí být nutně inteligentnější než jiný člověk s opačnými schopnostmi. Na tomto argumentu může být něco pravdy, protože, jak již bylo zmíněno, existují různé typy inteligence. Nicméně:
Inteligenční kvocient popisuje duševní výkonnost člověka ve srovnání s průměrem ostatních lidí v jeho věkové skupině.
Zajímavostí je, že tento inteligenční kvocient je zcela nezávislý na typu úkolu. Člověk s vyšším IQ s větší pravděpodobností zvládne všechny úkoly než někdo s nižším IQ. V zásadě je tedy jedno, zda jde o matematický problém, logické souvislosti nebo každodenní porozumění à la
„Proč v zimě rostou prodeje v hračkářském průmyslu?“
Nakonec inteligenční kvocient popisuje „obecnou schopnost člověka řešit úkoly“. O tomto typu inteligence bude řeč níže.
11 známek nadprůměrné inteligence
Pro zaměstnavatele by proto mohlo být zajímavé používat standardní testy inteligence v procesu přijímání zaměstnanců. Zatím tomu tak ale bylo jen u velmi málo firem. Obecně platí, že takovýto test inteligence v životě absolvovalo jen malé množství lidí. Pokud přesto chcete zjistit, zda máte nadprůměrnou inteligenci nebo jaká je inteligence lidí ve vašem sociálním okolí, měli byste věnovat pozornost následujícím jedenácti znamením. I ty podle vědců ukazují na vysoké až extrémně vysoké IQ. Které to jsou? Budete překvapeni:
Lenost #1:
Inteligentní lidé jsou líní! Nedávná studie na Floridské univerzitě Gulf Coast zjistila, že lidé s vysokým IQ tráví více času nicneděláním než méně inteligentní lidé.
Jak to?
Protože se starají o více věcí a potřebují méně vnější stimulace. Lidé s nižšími inteligenčními kvocienty se naopak rychleji nudí, a proto vyhledávají duševní či fyzickou aktivitu. Pokud tedy rádi jen ležíte na pohovce a zamyšleně zíráte do stropu nebo dokážete stát u okna hodiny a snít, jste s největší pravděpodobností nadprůměrně inteligentní.
#2 Sarkasmus:
Inteligentní lidé mají smysl pro humor. Studie na univerzitě v Novém Mexiku nechala subjekty podstoupit test inteligence a napsat text pro vtipný kreslený film. Vzrušující výsledek testovací skupiny byl: inteligentnější „autoři“ napsali vtipnější komiksy. V jiné studii Vídeňská univerzita zjistila, že inteligentnější lidé mají zvláštní sklony k sarkasmu a černému humoru.
#3 Zvědavost:
Existuje také přímá souvislost mezi inteligenčním kvocientem a zvědavostí člověka. Vědci z University College London ve studii zjistili, že inteligentnější lidé jsou v dětství zvědavější než jejich vrstevníci s nižším inteligenčním kvocientem. Nejen, že se učíte rychleji, snadněji a udržitelněji, ale také jste přirozeně zvídavější a máte vysokou vnitřní motivaci se učit. Kvalita, která vám přinese velké výhody i později ve vašem profesním životě.
Tato zvídavost v raném dětství může být také vyjádřena tím, že dítě začne číst ještě před nástupem do školy. Klíčovou roli zde hraje podpora rodičů. Studie na univerzitě v Edinburghu zjistila, že děti, které začaly číst brzy, měly nadprůměrné inteligenční kvocienty.
#4 Messiness:
Je ve vaší kanceláři stejně jako ve vašich vlastních čtyřech stěnách chaos? Nebojte se: Studie na univerzitě v Minnesotě nyní ukázala, že nepořádek najdeme především na stolech lidí s nadprůměrnou inteligencí. Nepořádek také podporuje vaši kreativitu. Termín „kreativní chaos“ má rozhodně právo na existenci.
#5 Pozdní vstávání:
Dalším zjištěním z London School of Economics and Political Science je, že lidé s vysokým IQ jsou „sovy“, což znamená, že zůstávají dlouho vzhůru, chodí pozdě spát, jsou skuteční pozdě vstávající a ranní mrzouti, když je budík probudí dříve.
Takže pokud rádi zůstáváte vzhůru dlouho po půlnoci nebo ještě raději pracujete v noci a druhý den ráno sotva stíháte říct víc než nevrlé „ráno“, můžete mít nadprůměrné IQ.
#6 Provokace:
Jak již bylo zmíněno, inteligentnější lidé se prostě trápí více věcmi než lidé s nižším IQ. Bohužel to také znamená, že jsou nespokojeni s více věcmi a mají tendenci být provokativní. To se může projevit podivnými uměleckými díly v interiérovém designu nebo drsným tónem hlasu na jednání. Britští vědci Kristin L. Jay a Timothy B. Jay ve svém výzkumu objevili přímou souvislost mezi častým nadáváním a vysokou inteligencí. V souladu s tím inteligentnější lidé znají více „tabuizovaných slov“ a jsou schopni je lépe zasadit do jazykového kontextu. Překvapivým zjištěním je, že lidé, kteří znají spoustu nadávek a nadávek, mají lepší cit pro jazyk a vyšší IQ.
#7 Úzkost:
Bohužel skutečnost, že lidé s vysokou inteligencí se více starají o věci, také znamená, že mají tendenci se více obávat obecně – o budoucnost, politickou situaci nebo cokoli jiného. Psychiatři Jeremy D. Coplan, Sarah Hodulik, Sanjay J. Mathew, Xiangling Mao, Patrick R. Hof, Jack M. Gorman a Dikoma C. Shungu zkoumali souvislost mezi vysokým inteligenčním kvocientem a úzkostí a přišli na to ve své studii “ Vztah mezi inteligencí a úzkostí: Asociace se subkortikálním metabolismem bílé hmoty“ dospěl k závěru, že inteligentnější lidé jsou náchylnější k obavám, úzkosti a panice.
Strach býval důležitou strategií přežití a dnes samozřejmě dokáže ochránit i před nerozvážností a nebezpečnými situacemi. Ale v profesním životě je trocha ochoty riskovat, abyste mohli stoupat po kariérním žebříčku. Je to jedna z jedenácti vlastností, které jsou pro váš profesionální úspěch ještě důležitější než vaše IQ.
#8 Hudebnost:
Poněkud neškodnějším znakem vysoké inteligence jsou hodiny hudby v dětství. Ve skutečnosti studie na univerzitě v Torontu nyní potvrzuje četné starší studie, které všechny dospěly k závěru, že hodiny hudby v raném dětství podporují verbální inteligenci. Na jednu stranu to znamená, že se děti prostřednictvím hodin hudební výchovy stávají inteligentnějšími. Na druhou stranu studie také zjistila, že děti s vysokým IQ mají tendenci se chtít učit na hudební nástroj.
#9 Kočičí láska:
Máte rádi zvířata a raději si s sebou do kanceláře berete svého pejska? Nejen, že je to dobrá prevence vyhoření, a tedy i chytrý tah, ale vaše láska ke zvířatům by se také mohla podepisovat na obzvlášť vysokém IQ. Podle studie z Carroll University of Wisconsin, zatímco láska ke psům naznačuje vysokou úroveň empatie, milovníci koček měli vyšší inteligenční kvocient.
#10 Setrvačnost:
To a proč jsou inteligentní lidé líní, jsme vám již vysvětlili. To se však netýká pouze roviny duševní, ale i roviny fyzické. To znamená: čím vyšší má člověk IQ, tím menší je pravděpodobnost, že bude cvičit. Nejraději dělá hlavolamy nebo jen tak sedí na pohovce se svými myšlenkami. Alespoň to si myslí studie na Floridské univerzitě, že to zjistili.
#11 Introverze:
V neposlední řadě introverze naznačuje i nadprůměrné IQ. Inteligentní lidé mají obvykle méně přátel než ti s nižším inteligenčním kvocientem. Přestože je velká síť pro vaši profesionální kariéru důležitá, vaše introverze by mohla působit i proti vám.
Vedoucí studia na University of Maryland si je každopádně jistý: Inteligentní lidé využívají své kapacity pro profesionální či soukromé projekty. Takže na spoustu přátel prostě nemáte tolik času.
Dokážete „trénovat“ svou inteligenci?
Pokud jste nyní došli k závěru, že možná přece jen nejste nijak výjimečně inteligentní – nebo pokud se prostě chcete stát ještě inteligentnějšími – můžete být postaveni před otázku: Dá se vlastně inteligence trénovat? Samozřejmě není k ničemu, pokud odteď budete uměle cvičit lenost, rychle dohánět hudební hodiny, které jste v dětství zameškali, nebo vynechávat sportovní program. Nejste však bezmocní vydáni na milost a nemilost svým genům: odborníci rozlišují mezi fluidní inteligencí a krystalickou inteligencí.
A tyto dva typy inteligence lze skutečně trénovat.
Ale pokud jste na to příliš líní, můžete jednoduše „jíst chytře“. Jak velké budou dopady na váš inteligenční kvocient je otázkou. Ale toto „super koření“ je rozhodně zdravé – a proto stojí za vyzkoušení nebo možná i novou studii.
“14 koření a bylinek pro výkon vašeho mozku”
Nebo co myslíš? Můžete potvrdit našich jedenáct příznaků vysokého IQ? Jaké další vlastnosti mají podle vašich zkušeností vysoce inteligentní lidé – a jaké ne? Děkujeme za váš příspěvek v komentářích!
IQ inteligence ve srovnání s průměrným věkem
<70 extrémně nízké
70-79 velmi nízká
80-89 nízká
Průměr 90-109
110-119 vysoká
120-139 velmi vysoká
140 extrémně vysoká
…s láskou a úsměvem…
