Co je kyselina nikotinová?

Většina vitaminu B3 se vstřebává potravou. Do těla se často dostává jako nikotinamid. Po vstřebání střevem se nikotinamid přemění na kyselinu nikotinovou a uloží se v játrech.

Jak kyselina nikotinová, tak nikotinamid jsou označovány jako niacin nebo vitamin B3. V organismu podléhají neustálé vzájemné přeměně. Niacin je často přijímán s jídlem jako nikotinamid a ve střevech se přeměňuje na kyselinu nikotinovou. Poté se ukládá v játrech jako kyselina nikotinová.

Kyselina nikotinová se dříve nazývala pelagra preventivní faktor (PPF), protože nedostatek vitamínu B3 vede k onemocnění pelagra. Dnes je však tento termín zastaralý. Je to chemická sloučenina patřící mezi heterocykly. Základní struktura se skládá z pyridinového kruhu s atomem dusíku v aromatickém kruhu, ke kterému je připojena karboxylová skupina. Kyselina nikotinová je pevná látka, která tvoří bezbarvé krystaly. Teplota tání je 236,6 stupňů Celsia. Stejně jako ostatní vitamíny B komplexu je kyselina nikotinová rozpustná ve vodě.

Jako složka koenzymů NAD a NADP je přenašečem vodíku a v této funkci je velmi důležitý pro energetický metabolismus. Vitamin B3 je nutné přijímat s jídlem. Tělo si také dokáže vyrobit malé množství kyseliny nikotinové z aminokyseliny tryptofanu.

Funkce, efekt a úkoly

Kyselina nikotinová plní v těle důležité funkce. Jejich nejdůležitější funkcí je odpovídat za redukční reakce prostřednictvím přenosu vodíku ve formě NAD a NADP. Je jedním z nejdůležitějších redukčních činidel v cyklu kyseliny citronové a dýchacím řetězci.

Kyselina nikotinová se také podílí na regeneraci svalů, nervů, kůže nebo DNA. Má také antioxidační účinek, který mu umožňuje účastnit se mnoha enzymatických reakcí. Kyselina nikotinová neboli nikotinamid je také zodpovědný za snížení krevních lipidů v těle. Potřeba vitamínu B3 závisí na fyzické námaze. Čím vyšší je spotřeba energie v organismu, tím více kyseliny nikotinové potřebuje. Vitamin B3 má také velký vliv na schopnost paměti a koncentrace, protože pozitivně stimuluje nervové funkce.

Vznik, výskyt, vlastnosti a optimální hodnoty

Většina vitaminu B3 se vstřebává potravou. Do těla se často dostává jako nikotinamid. Po vstřebání střevem se nikotinamid přemění na kyselinu nikotinovou a uloží se v játrech. Kyselina nikotinová může být v nízkých koncentracích produkována i v samotném organismu. To se děje prostřednictvím rozpadu aminokyseliny tryptofanu. Většina potravin obsahuje niacin, i když se snáze vstřebává ze živočišných produktů než z rostlinných potravin. Kyselina nikotinová se nachází v poměrně vysokých koncentracích ve zvěřině, drůbeži, rybách, houbách, vejcích a mléčných výrobcích.

Vysoké koncentrace se nacházejí také v játrech, celozrnných výrobcích, kešu oříšcích a kávě. Ovoce a zelenina také obsahují kyselinu nikotinovou, i když její využití je poněkud obtížnější než ze živočišné potravy. Vegani mají trochu větší potíže dodat tělu dostatek niacinu, ale potřebu vitaminu B3 mohou snadno pokrýt i konzumací arašídů, hub, pivovarských kvasnic, pšeničných otrub, datlí, sušených meruněk nebo luštěnin. Některé z těchto potravin obsahují také hodně tryptofanu, ze kterého se pak může v těle syntetizovat niacin. Jak již bylo zmíněno, potřeba niacinu závisí také na energetických potřebách organismu. Při větší fyzické aktivitě se zvyšuje i energetický metabolismus. To způsobuje větší potřebu kyseliny nikotinové během fyzické aktivity, kojení nebo těhotných žen.

Průměrná denní potřeba niacinu na 1000 kcal u dospělých je kolem 6,6 miligramů. To znamená, že ženy mají průměrnou denní potřebu mezi 13 až 15 miligramy a muži mají denní potřebu mezi 15 až 20 miligramy. Děti potřebují 5 až 6 miligramů vitaminu B3 denně. Nedostatek vitaminu B3 je významný pouze pro skupiny populace, které jedí pouze kukuřici a proso. Z těchto rostlinných potravin se niacin uvolňuje pouze speciální metodou zpracování, aby jej tělo mohlo vstřebat.

V souvislosti s nedostatkem vitaminu B3 se mohou objevit závažné příznaky. V extrémních případech se tento stav nazývá pelagra. Přestože nedostatek vitaminu B3 je v našich zeměpisných šířkách vzácný, nedostatek vitaminu B3 se může vyskytnout v zemích, kde se obyvatelstvo živí především kukuřicí a produkty z prosa.

Nemoc pelagra se stala běžnou zejména v jižní Evropě, Africe a Severní Americe po španělském dobytí Střední Ameriky a vývozu kukuřice. Španělé se nepustili do rozsáhlého zpracování, které prováděli domorodci ze Střední Ameriky. Teprve na počátku dvacátého století byla objevena souvislost mezi stravou obsahující primárně kukuřici a chorobou. Pellagra se projevuje závažnými kožními změnami, průjmem, depresí, záněty sliznic úst a žaludku/střev a také poruchami paměti, které mohou vést až k demenci. Poruchy vstřebávání ve střevě v důsledku chronických střevních onemocnění mohou samozřejmě vést i k nedostatku vitaminu B3.

To má ovšem za následek i nedostatek dalších vitamínů. V případě předávkování vitaminem B3 nedochází k žádným toxickým účinkům. V jednotlivých případech však může dojít k vazodilatačnímu zrudnutí, které při velmi vysokých dávkách nad 2500 miligramů denně vede k závratím, poklesu krevního tlaku a zvýšení obsahu kyseliny močové v krvi. Kyselina nikotinová se často používá v kombinaci s jinými léky ke snížení hladiny lipidů v krvi.

MUDr. Matthias Rath objevil hlavní mechanizmus pro kontrolu rakoviny pomocí speciálních mikroživných látek (lysin, vitamín C, niacin)

…s láskou a úsměvem…