Torzní pole
Fyzika až donedávna zkoumala všechny děje jen v rámci gravitačních a elektromagnetických polí. V poslední době je však stále frekventovanější pojem „torzní pole“, jehož výklad a studium je základem pro pochopení energo-informačních procesů v přírodě i ve vesmíru, základ k výkladu parapsychologických jevů a mnohých dalších skutečností, které jsme až dosud nebrali v úvahu.
O torzních polích bylo napsáno a publikováno již více než 10 000 odborných studií, většina autorů pochází z území bývalého Sovětského svazu. Této problematice se dnes věnuje seriózně více než 100 vědců na celém světě.
Anatolij Akimov, ředitel Mezinárodního institutu teoretické a aplikované fyziky Akademie přírodních věd (Moskva), již na 2. mezinárodní konferenci „Reálnost jemného světa“ poukázal na fakt, že teorie a učení o torzních polích nejsou jen teoretické konstrukce. Za teorií stojí velká experimentální báze, která již vyústila v praktické uplatnění v nových průmyslových technologiích.
Již na konci 80. let se vědělo, že torzní pole jsou univerzální a vznikly torzní generátory, schopné produkovat torzní toky a torzní vlny. Zjistilo se, že torzní záření je předáváno informačně, prakticky bez ztráty energie. Rychlost torzních vln není menší než 10.9 c, kde c je rychlost světla. Torzní vlny se šíří v prostředí fyzického vakua, které se ve vztahu k nim chová holograficky. Prakticky všechny vlastnosti torzních polí, předpovězené v teorii, se přímo či nepřímo potvrdily experimentálně. Díky pracím mnohých experimentátorů – V. V. Kasjanova, A. F. a F. A. Ochatrinových a zejména N, g. Karpova je již k dispozici velké množství fotografií, které demonstrují možnost fotoviazualizace torzních poli. V r. 1994 – 5 se změny struktury i fyzikálně-chemických vlastností kovů působením torzních polí v praxi prověřily i v metalurgických závodech.
Teorie torzních polí a fyzického vakua je základem pro změnu paradigmatu a revoluční přeměnu našeho myšlení. Umožňuje porozumět zákonům evoluce a biologie a definitivně nás osvobozuje ze zajetí Darwinovské teorie, která sama sebe zavedla do slepé uličky.
Nejen Akimov, ale mnoho dalších vědců je přesvědčeno, že prakticky vše, co bylo popisováno jako „zázraky“ či fenomenologie, může současná fyzika pomocí teorie o torzních polích dostatečně hodnověrně objasnit. Ještě hodnověrněji vysvětluje tyto procesy nový pohled informaciologie, jejíž podstatu objasnil prof. I. Juzvišin, doktor matematicko-fyzikálních věd a prezident Mezinárodní akademie informatizace (jediná světová akademie, která má statut generálního konzultanta OSN) v knize Informaciologie (1997). Představuje tuto novou vědu jako generalizující základ pro hlubší poznání mikro- a makrokosmických dějů a procesů informačního kosmického prostoru. Cílem Mezinárodní akademie informatizace (dnes již působí v pěti stech městech na celém světě a spojuje poznání více než jedenácti tisíc renomovaných vědců z nejrůznějších oblastí) je shromažďovat novátorské technologie, docílit informační komunikace s vesmírem, která nám otevře cestu k úspoře přírodního bohatství i finančních prostředků na celosvětové úrovni. Rozvoj informaciologie je současně novým krokem na cestě vývoje lidstva. Je to generalizační nauka o všech informačních jevech a mikro- i makrodynamických procesech v nekonečném vesmíru. Informaciologie je výsledkem analýzi a syntézy všech vědních oborů, jevů a přírodních procesů. Předmětem této vědy je objektivní realita informačního vesmíru, který nemá začátek a je bez konce. Tato realita existuje nezávisle na našem vědomí, v nás, mimo nás, mezi námi, kolem nás, a je objektem naší existence a poznání.
Informaciologie zkoumá informační mikro- a makrodynamické procesy, které probíhají ve vesmíru ve vzájemných vazbách, vzájemných vztazích a v součinnosti se zvěcnělými a nezvěcnělými atributy zhmotnění a odhmotnění, se zdroji anihilace a autoregenerace. Informaciologie se rovněž zabývá procesy recepce, přenosu, uložení, zpracováni, vizualizace a poznání informace. Metodou poznání a zobrazeni informace jako předmětu zkoumání je praxe, která je kritériem pravdy, dále teoretický výzkum a výpočty.
…s láskou a úsměvem…
