Toto zavodnění tvého těla je nejdůležitější věc tvého života

Pokud to neděláš

NEŽIJEŠ jen PŘEŽÍVÁŠ

Mysterium Nedostatek Tekutin!

Skutečná příčina zapomnětlivosti, snížené koncentrace a snížení fyzické výkonnosti Exhausted, starší, žena,taking, off, glasses,, suffering,from,dry Stále více lidí bojuje se zapomnětlivostí, sníženou schopností koncentrace a sníženou fyzickou výkonností. Co mnozí nevědí: za tím je často nedostatek tekutin (vědecky: dehydratace) – často doprovázený ztrátou elektrolytů.

Závratě, zmatenost a křeče v lýtkách jsou také často spojeny s nedostatkem tekutin. Otázka, kterou si mnozí kladou: proč je tolik lidí postiženo takovou dehydratací, aniž by o tom věděli? „Dítě, musíš víc pít„ – dobré rady rodičů z dětství má asi většina z nás ještě v uších. Mnohem méně známé je však to, že ve srovnání s dětmi a mladými dospělými je pro lidi s přibývajícím věkem mnohem obtížnější konzumovat dostatek tekutin a dosáhnout tak vyrovnané rovnováhy tekutin.

V důsledku toho

trpí až 4 z 10 dospělých nedostatkem tekutin, který je často doprovázen nedostatkem elektrolytů. A co je ještě závažnější: podle Studie z roku 2017 je sice většině dotázaných jasné, že nedostatek tekutin vede ve zvýšené míře k vráskám a povislé pokožce, ale mnozí si vůbec neuvědomují, že je to také příčina jejich potíží, jako je zapomnětlivost, snížená schopnost koncentrace, únava a klesající tělesná výkonnost.

Zvláště mnoho postižených lidí nemyslí na to, že dokonce i jejich křeče v lýtkách nebo závratě jsou způsobeny nedostatkem vody a elektrolytů.

Proč právě starší lidé často trpí nedostatkem tekutin?

Nedostatek tekutin a elektrolytů ve stáří A, bottle, of, water, on, the, dried, ground., the, concept Ve skutečnosti je souvislost mezi nedostatkem tekutin a zmíněnými příznaky již dlouho známa mezi výzkumníky. Při hledání příčiny, proč právě starší lidé často doslova „vysychají“ a v důsledku toho u nich dochází k poruchám koncentrace, únavě nebo únavě, však vědci dlouhou dobu tápali ve tmě. V roce 1999 vědci z Wright State University School of Medicine v USA dokázali, že obsah vody v těle se s přibývajícím věkem výrazně snižuje.

Za tímto účelem byla systematicky shromažďována a vyhodnocována data 566 Američanů po dobu osmi let. Výsledek byl jednoznačný: obsah vody se v průběhu času výrazně snížil z téměř 60% u mladých lidí – až na 45% u osob starších 60 let. Při hledání příčin tohoto problému vědci našli nějaké hledání. Ukázalo se, že s přibývajícím věkem klesá i svalová hmota v těle.

Rozhodující přitom je, že svaly zadržují hodně vody, obrazně řečeno jako houba.

Vzhledem k poklesu svalové hmoty ve stáří je pak mnohem méně této houby. V důsledku toho může být uloženo jen málo vody. To pak vede k výraznému poklesu průměrného obsahu vody v těle až na 45% nebo dokonce pod ním. Shutterstock 2174095831 Tělo starších lidí je tedy v zásadě méně schopné zadržovat vodu a tím i elektrolyty. Ale to samo o sobě nemohlo vysvětlit, proč starší lidé tak často trpí nedostatkem tekutin a elektrolytů.

Vědci z celého světa také zjistili, že lidé s přibývajícím věkem také systematicky pijí méně než v mladém věku.

Ale proč tomu tak bylo? Ve stáří prostě zmizí pocit žízně?

Nebo je signál žízně při příjmu tekutiny do jisté míry „vypnut“ příliš brzy – tedy ještě předtím, než bylo přijato dostatečné množství tekutiny? Až renomovaný Australský Profesor Gary Egan byl schopen odpovědět na tuto otázku pomocí sofistikovaného experimentu: monitoroval mozkovou aktivitu skupiny starších lidí a mladší srovnávací skupiny pomocí pozitronové emisní Tomografie, zatímco cíleně vyvolával u subjektů pocit žízně.

Poznatek: subjekty obou skupin měly zpočátku podobně silný pocit žízně. U starší skupiny však midcingulární kůra, část mozku zodpovědná za pocit žízně, vypnula signál žízně mnohem rychleji.

Závěr:

chybný signál mozku vede k tomu, že starší lidé mají rychleji pocit, že dostatečně pili. S přibývajícím věkem tak tělo nejen hůře zadržuje vodu, ale starší lidé také často málo pijí, protože jejich mozek vypne signál žízně příliš brzy.

Waterdrop Desert Ani tyto dva faktory dohromady však stále nedokázaly vysvětlit, proč starší lidé často doslova „vysychají“ a v důsledku toho u nich dochází k poruchám koncentrace, únavě nebo vyčerpání. Protože i se sníženým zadržováním vody a sníženým příjmem tekutin by množství tekutiny mělo obvykle stále stačit k tomu, aby tělo dostatečně hydratovalo.

Rowe si proto položil zásadní otázku:

tělo starších lidí navíc vylučovalo příliš mnoho drahocenné tekutiny, aniž by bylo využito? Chcete-li odpovědět, porovnávali koncentraci moči starších a mladších lidí. Přitom platí: Čím nižší je koncentrace moči, tím vyšší je podíl vody v moči. Překvapivý výsledek: u starších subjektů byl obsah vody v moči výrazně vyšší než u mladších subjektů. Tělo tedy vyloučilo větší část přiváděné tekutiny močí jednoduše znovu nevyužité.

Ale jak je to možné?

Při hledání odpovědi vědci podrobně zkoumali funkci ledvin u starších subjektů. Hlavním úkolem ledvin je regulovat, kolik přijaté tekutiny má být opět vyloučeno a kolik zbývá v těle. To, co zjistili, je zneklidnilo: u starších subjektů byla schopnost ledvin soustředit moč snížena přibližně o 20%!

Zjistili, že s přibývajícím věkem je často doprovázena i snížená funkce ledvin.

V důsledku toho je tělo stále hůře schopno užitečně zpracovat vodu. Místo toho se stále větší podíl tekutiny vylučuje nevyužitou močí. Důsledkem tohoto zvýšeného vylučování vody je ještě intenzivnější dehydratace a nedostatek elektrolytů, což může vést například ke křečím v lýtkách a může být narušena i nervová funkce.

Stručně řečeno, tři faktory vedou k tomu, že starší lidé často vysychají:

Vaše tělo může skladovat vodu a elektrolyty hůře. Často málo pijete, protože váš mozek vypne pocit žízně příliš brzy. A zcela zásadní: příliš mnoho tekutin a elektrolytů se jednoduše vyloučí nevyužité. Jednoduché řešení?

Řešení problému je pro vědce jasné:

lidé prostě potřebují pít více s věkem. Ale to, co zní tak snadno, je ve skutečnosti pro mnohé obtížné realizovat, protože narušený pocit žízně vede k tomu, že mnozí prostě zapomínají pít dostatečně.

Nový přístup vede k geniálnímu nápadu Zdravotní,tým,discussing,kolem,a, počítače Mezi několika německými vědci se však brzy objevila jiná myšlenka. Kdyby tělo dokázalo lépe absorbovat tekutiny a elektrolyty, byl by problém vyřešen? Jestliže je pro starší lidi tak těžké dostatečně pít, existuje snad možnost, že tělo skutečně absorbuje více vypité tekutiny?

Že se z jedné sklenice vody stanou tři sklenice vody? Jak vlastně tělo vodu přijímá? Za tímto účelem německý výzkumný tým nejprve podrobně analyzoval, jak dochází k příjmu vody v těle.

Protože absorpce vody začíná v oblasti tenkého střeva-To je část střeva, která se přímo připojuje k žaludečnímu vývodu. Pomocí střevní sondy lze měřit rychlost, při které voda a v ní rozpuštěné částice (např. elektrolyty) zmizí z vnitřku střeva – jako znamení vstřebávání do krve. Původně se tato metoda používala v medicíně k vývoji optimálních kompozitních řešení pro léčbu průjmových onemocnění, byla použita v různých studiích. Co je na těchto vyšetřeních překvapivé: ukázalo se, že vstřebávání vody ve střevech probíhá velmi, velmi pomalu. Abychom byli přesní, za hodinu a cm tenkého střeva se vstřebá pouze 1 mililitr vody. Proces probíhá zcela pasivně. Častý důsledek: pouze část dodané tekutiny a elektrolytů může být vůbec absorbována střevem. Zbytek se vylučuje močí bez použití-u starších lidí, jak bylo popsáno dříve, ještě větší část! Vědci byli více než kdy jindy přesvědčeni, že jsou na správné stopě.